O víkendu jsem zabloudil do kostela, na mši, na katolickou mši. Jak se mi to stalo? Jednoduše, v sedm ráno jsem se vytočil z baru a viděl, jak do jednoho rohu našeho náměstí směřuje poněkud více lidí. S několika promile v krvi jsem nabyl dojmu, že takové podívané se musím taky zúčastnit, když je to tak atraktivní, a už v sedm ráno.
Na takové akci jsem byl poprvé. Hrají tam docela divnou muziku a neustále dokola opakují prapodivné věty o otci nebo matce boží a jakémsi hřešení. Ta preciznost, přesnost s jakou celý kostel vracel hlavnímu protagonistovi jeho text, byla až děsivá. Něco tam na mě dýchlo a já musel odejít. Vydržel jsem asi 20 minut. Každopádně tento typ akcí má moc pěkný socializační efekt pro naše seniory a za to Pánovi dík! Snad mě za tento kompliment ušetří a místo do pekla mě pošle do ráje…
No comments:
Post a Comment