Zcela obecně Freud tvrdil, že partnera si vybíráme podle rodiče opačného pohlaví, tedy v dědictví oidipovského trojúhelníku. Zvláštní je problematická volba typu "poškozený třetí" a volba typu "světice" versus "děvky" (singulár versus plurál). V prvním případě je cenná jen ta partnerka, která má partnera, dílem je atakovat v duchu oidipovských přání (ovšem cílem zcela mimo vědomí) vztah dvou lidí a v dospělosti získat oidipovský triumf. To je zřejmě podkladem, nevědomým zdrojem příběhů Dona Juana a Casanovy. V druhém případě je vztah s manželkou svatý a nelze jej poskvrnit sexem a spermatem, vztah s manželkou je jen k plození dětí, zatímco anonymní vztahy nebo milostné pletky s jinými ženami mohou být plné pestrých sexuálních praktik - je zde prvek idealizace světice, přenesený z matky, a devalvace žen obecně pro jejich stav "kastrovanosti," tedy absence penisu, jednak prvek devalvace sexu jako análního fenoménu (ne ve smyslu análního koitu, ale něčeho špinavého ve vztahu k získávání slasti, sex jako výraz hry s fekáliemi).
Převzato z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud)
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment