Hever a vazelína

Chce autosedačku ty vole, pro malý děti, aby se jim v autě nic nestalo, cyklostezku pro cyklistu (chudák jeden menšinovej), možná by to chtělo taky nekouřit v hospodách (chudáci jedni menšinoví), a taky to chce všechny ty větrný elektrárny, který produkujou čistou energii a taky nepochybně potřebujeme jen a jen ty úsporný žárovky a možná bychom mohli chtít rovnej banán, řekne si ouřada a já si pak řeknu, ty vole, konečně můžu jíst rovnej banán, konečně s těma černochama zatočili, a začali pěstovat rovný věci. Víš kolik takovej křivej banán má na svědomí křiváků a s nimi spojenech křiváren? Ty vole, že nevíš. Tak to já Ti to řeknu naprosto přesně, jelikož ve světě empirie neexistují odhady a dohady, to prostě všechno podložíš čísly a výzkumem, takže sleduj kámo, takovej křivej banán má na svědomí přesně 341 589 křiváků. Nevěříš? Jenže to tvrdí IPCC a to jsou kabrňáci, myslím, že teď už věříš! Věříš?

Chce to hever a vazelínu! To aby páni mohli promazat o podepřít nahýbající se a skřípající stroj diktátorů! Ty vole, a možná bys taky mohl konečně ukázat trochu toho respektu. K těmto pánům vědcům a ouřadům a vládcům? Hovno...

Key words

zabrousil jsem po nějakém čase do Google Analytics, moc užitečná feature, která Vám řekne kdo, kdy, odkud a s kým (?) přišel na Vaše stránky (blog), taky jak dlouho tam vydržel a na jaké stránce web opustil. Proč o tom píšu? Jelikož vedle výše uvedeného je možné také zjistit přes jaká klíčová slova návštěvníci Váš web našli. Když se tedy podívám na svůj účet a zabrousím do sekce "zdroje provozu" a následně "klíčová slova" musím uznat, že něktěří našli můj blog vyloženě náhodou a z 99% na něj necílili. Použili přitom velmi bizarní klíčová slova jako:

1) porno mladého masa
2) vyjetá porno
3) devalvace matkou
4) mrsky porno
5) polykej
6) pysky detail
7) ženy s ptákem
8) porno z úpice
9) mrtě ptáků

některé jsou obzvláště povedené jako třeba to poslední, bohužel google analytics Vám něřekne zda- li šlo o ženu nebo muže a jestli šlo o ptáka A anebo B.

Přemýšlím ale, zda -li bych něco měl změnit textově, jelikož takové zboží na blogu nenabízím, anebo naopak obsahově a tak uspokojit i tyto hledače krátkého vzrušení z pohybujích se obrázků detailních pysků nebo třeba mužatek či mrtě ptáků, kteří po kliknutí na vyhledávačem nabízený odkaz musí vyloženě supět v pohledu na několik strof pseudobáchorky tak trochu přisprostlé namísto pořádné akce, která je ukojí.

Teď mě napadá, už jste některá(ý) z Vás u mých pseudobáchorek masturboval(a)? Zas až takový porno to není, ne?

Níže je anonymní anketa, která by mohla napovědět...

Co znamená slovo krize?

Ekonomická krize, krize, finanční krize, krize, recese, krize, ekonomická krize, pokles, průmysl klesá, nezaměstnanost stoupá, ekonomická krize, automobilky nemají odbyt, finanční krize, banky nepůjčují peníze, krize, recese a krize, šrotovné, automobilky mají odbyt, ale stále je tu krize, ekonomická finanční krize, recese, pokles, a že prej jsme na dně a už se toho dna odrážíme, ale stále to ještě není ono…krize krize krize!!! Jak se cítíte?

No tak jo, tak dobře, podívejme se na to, co slovo krize vlastně znamená (zdroj Slovník cizích slov na ABZ) :

1) vyvrcholení - ale čeho? tak třeba muže či ženy… pak ovšem záleží, jestli si k tomu dopomůžeme sami, to by se asi za krizi považovat dalo, nebo je tomu naopak…
2) rozhodná chvíle – takových situací je v hospodaření každého subjektu několik, jedna z nich může být zpomalení tempa růstu, případně recese
3) obrat ve vývoji – to se částečně stalo, z naprosto šílených, z řetězu utržených ekonomik pádících rychlostí gepardí už asi 60 let se staly loudavé krávy, jelikož už není třeba tak spěchat!? A možná bychom se mohli úplně zastavit a přemýšlet…
4) nebezpečný stav vývoje – v tomto významu by se snad i současná ekonomická situace dala chápat, i když z objektivních hledisek by se tak dala chápat i v dřívějších letech, kdy jednotlivé státy nezřízeně utrácely i TVOJE prachy a nejen je, ale také ty, které nikdy nikdo nevydělal, ale teprve se vydělat mají…i TEBOU
5) těžká svízelná situace – ta teprve příjde, v takové svízelné situaci se ocitlo naposledy Německo těsně po válce. Na situaci v některých asijských, afrických a jihoamerických státech asi netřeba ukazovat a slova „těžká svízelná situace“ rychle vypustíme z našich slovníků!
6) potíž – tohle zní o trochu přijatelněji. Máme potíže, ale takové docela dost jemné, ve světle jiných událostí na naší planetce naprosto malicherné…
7) zmatek – toto slovo je naprosto nejvýstižnější pro popis stavu naší společnosti, po celém tomto humbuku okolo krize. Řekl bych ale, že největší zmatek nosí v hlavách naši lídři, jelikož jsou schopni vymýšlet takové hovadiny jako je např. „šrotovné“ a také naši novináři, kteří vypouštěli(jí) jednoho strašáka za druhým…

Sečteno podtrženo, o jaké krizi se tady vlastně hovoří? Holt když je přesyceno, tak je přesyceno, není to nic nového pod sluncem. Je to přirozený vývoj jakékoli ekonomiky, velmi zjednodušeně a krátce sI o tom přečtěte třeba zde

Měl bych...

měl bych si šetřit na nové auto a měl bych si koupit byt a splácet hypotéku, a měl bych investovat do své budoucnosti a měl bych si šetřit na důchod, protože tenhle zkorumpovanej stát ti nic nedá, jestli vůbec bude v tý době ještě na nohou, a kdyby nebyl tak by to bylo jedině dobře. Měl bych si koupit pračku a měl bych si konečně najít už nějakou holku, neměl bych holky mít jen tak a na chvíli...a měl bych se oholit a měl bych taky přestat pít a přestat kouřit a neměl bych brát drogy veškerý a měl bych se více snažit v práci a měl bych se míň bavit a měl bych se klanět vrchnosti a to hluboce. Měl bych chodit k volbám a měl bych se častěji sprchovat a měl bych se smát a měl bych neplakat. A asi bych Ti měl zavolat....jenže já na to tak nějak seru, možná protože je léto a nebo spíše proto, že jsem si takhle nakonfiguroval operační systém v mém mozku a paměť jsem zaneřádil různými sračkami a tlačítko reset asi neexistuje nebo ho jednoduše nemůžu najít...

Měl bych už přestat psát, jenže mě to baví a měl bych se víc soustředit na ten opravdovej demokratickej a konzumní život v 21. století...novou kuchyň, tu také nepochybně potřebuju a měl bych si vybrat hodně solidního architekta a měl bych jít k zubaři a měl bych jít k soudu s hodně nabušeným pravníkem a měl bych jít do parku s mp3 přehrávačem joggovat a měl bych chodit na spinning nebo si koupit pořádný dělo kolo a měl bych už konečně vstát z postele a příjít do práce včas a měl bych se dívat na seriál nebo film v TV a měl bych míň přemýšlet a měl bych...

Äle hlavně, hlavně se z toho všeho neposrat...to bych fakt neměl...

...a do držky

dostaneš do držky, protože ty přece nevíš, kdo jsem

...otveřel jsem dveře hajzlu v nočním baru, chcaje čtu si nesmyslný a stupidní vzkazy na stěně, když náhle BUM a něco mi blesklo hlavou, asi na vteřinu, jenže jsem myšlenku nestihl dokončit, protože mi ke ksichtu letěla cizí černá bota, vykryl jsem ji jen částečně, a tak padla i ona na čelist. Poněkud otřesen dostal jsem ještě jednu lehkou závěrečnou. A tak jsem si vyslechl, že se ve společnosti dva lidi opačného pohlaví nemaj dotýkat, kór před ním, kór když jde pro tuhle noc o tu jeho "vysněnou", a že já vlastně nevím s kým jsem se dostal do křížku. Druhé kolo kick boxu probíhá u báru, jelikož mě to nedá, a tak až jsem se otřepal, ihned vyrazil jsem oznámit své heroické vítězství svému „soupeři“ v boji o mango. Se slovy, že stejně neměl šanci, a že naopak on neví s kým se vlastně potkal dostávám další sadu ran a dav uklidňuje rozvášněného býka, který by mě jinak možná i zabil.

Na závěr pánovi objednávám Chivas Regal, za což mne publikum peskovalo, jelikož povážváno to bylo za ústupek. Jenže, kdo si vybaví jistá slova Dona Corleoneho, tak věděl a ví!

A proč se to vlastně všechno stalo? Protože testosteron v těle muže s mozkem telete a uvažováním zmrda je zlověstnej a nebezpečnej…ony ty hormony, mršky jedny, někdy nadělaj hroznou paseku...

Volba partnera

Zcela obecně Freud tvrdil, že partnera si vybíráme podle rodiče opačného pohlaví, tedy v dědictví oidipovského trojúhelníku. Zvláštní je problematická volba typu "poškozený třetí" a volba typu "světice" versus "děvky" (singulár versus plurál). V prvním případě je cenná jen ta partnerka, která má partnera, dílem je atakovat v duchu oidipovských přání (ovšem cílem zcela mimo vědomí) vztah dvou lidí a v dospělosti získat oidipovský triumf. To je zřejmě podkladem, nevědomým zdrojem příběhů Dona Juana a Casanovy. V druhém případě je vztah s manželkou svatý a nelze jej poskvrnit sexem a spermatem, vztah s manželkou je jen k plození dětí, zatímco anonymní vztahy nebo milostné pletky s jinými ženami mohou být plné pestrých sexuálních praktik - je zde prvek idealizace světice, přenesený z matky, a devalvace žen obecně pro jejich stav "kastrovanosti," tedy absence penisu, jednak prvek devalvace sexu jako análního fenoménu (ne ve smyslu análního koitu, ale něčeho špinavého ve vztahu k získávání slasti, sex jako výraz hry s fekáliemi).

Převzato z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud)

Skingenitálky

v ruce Cuba Libre, ve tváři chuť na trochu chlupaté mango. Magor. Očima se otírá o spodničku, tu nekrajkovanou, jedné z místních slečen, aby pak zamířil rovnou za svým cílem a hledá kousek trávy (kousek greenu), marně. Všechno je posekáno, jakoby dnešní sekačky měly žiletky. A do hladka jako dětská prdelka se asi taky vyholím a budu tam dole vypadat jako chlapec, který ještě neprošel pubertou, však do té chvíle než promluvím. Pak bude jasné, že tady něco nehraje, že mutace dávno proběhla, ale asi těch hormonů bylo málo. Jestli vlastně už teď nevypadám tak nějak zastarale, když jsem totálně nevyholen...

Jedno můžu říct naprosto jasně: "Nepreferuju skineheady, nepreferuju ani skingenitálky...i když, ty vole, ve finále je to vlastně úplně jedno...

Tento sloupek byl ovlivněn jistou seriálovou postavou, která pronesla:"rád bych, aby mi tam dole něco připomnělo, že nelížu 12ti letou holku"

Andělsky nebezpečná/ý

na kraji propasti, na hraně břitvy, balancuješ na konci úzké větve vysoko v koruně stromu, v ruce s posledním panákem, který tě dělí od deliria tremens, a i když si ho nedáš stejně se roztřeseš a zešílíš...Otázkou je, jak je tomu andělu, kterýho mučíš a jizvíš bez přestání a trháš mu křídla jako mouše

Přijde mi vhodné si vypůjčit slova jednoho milého pána, který těch delírií tremens zažil nejspíš několik:

Únava má křídla jako anděl
sklápí je a sklápí
halí tě

Drž hubu
poser se
ješ
marni to
Chmátni
chmátni si po andělovi
trhej mu křídla jako mouše
padej
vypadni
nemáš obraz
nejseš ve vobraze

Anděl má Únavu
anděl svítá
anděl už zapoměl zpívat

Drž hubu
nejseš sám
a anděl vypadá
Úplně stejně
jako když Alain Delon
nasedá do auta
di radši na ten potrat
padá listí
a tebe sejmu
lešení
neni marný
má bezvadný trubky
kurvy je maj rády
pal
pal do svý džungle
z pampelišek

Ale anděl je
Ale anděl je
Jen se schovává za kamenem

Filip Topol - Psí vojáci

Uma a Jack

"Hele, teď jsi mi z profilu připomněl Jacka Nicholsona..., Jacku" kouká na mě se zalíbením. Chvíli přemýšlím a v hlavě se mi míchají obrazy ze Shining a poté z Přeletu...asi to byla lichotka, namlouvám si: "Díky, Umo" Ta milá dívka v mém věku totiž v obličeji kopíruje Umu Thurman...je to sexy..."ty tvoje stíny, máš je tam i teď" komentuju její přirozenou růžovofialovou barvu očních víček a zírám na ní...jak z jara...existují totiž oči, v kterých se utopíš, potápěč bez šnorchlu..."na chlapech mě nejvíc vzrušuje břicho" ruka míří po triko a triko míří k hlavě, jsem polonahej: "Máš nádherný břicho" říká a já:"to ty taky" triko míři k ňadrům a objevuju jizvu přes to břicho, dlouhou dvaceticentimetrovou jizvu, je to sexy. "topořím Umo, to asi tebou" vemu ji ruku a směruji do oblasti, kde se toho tolik děje. "No jo, vážně" se smíchem konstatuje. "Dejte si přede mnou pusu" žadoní Taylor z Aerosmith. A my si ji dali...a bylo to celý...víc už pak nepotřebuješ...Uma a Jack jakoby mimochodem v průhonickým baru ve dvě ráno a pak i s kytarou a v dlouhých příjemnostech bez nabídek...

Fuserův teorém I.

1. NE
2. NE
3. NE
4. MOŽNÁ ANO
5. NE
6. ANO

a v některých případech to pokračuje následovně:
7. NAVŽDY
8. POSRALS' TO, KRETÉNE
9. UŽ NIKDY

a v některých případech se dostáváme po bodu 9. opět do bodu 1.

Prachy a beat

žijeme v 21. století. Století, které je chrakteristické honbou na prachy. Všichni do jednoho jsme napojeni na mašinu, která neustále chrlí prachy. Všichni je chceme, všichni je používáme, všichni si představujeme jaké by to bylo, kdybychom prachů měli více, všichni bažíme po materiálních statcích, jedni více druzí méně, ale všichni. Otázkou je proč? Co nás den za dnem žene, co nás den za dnem přiměje vstát do práce, co nás nutí si prachy půjčovat? A tak si kupujeme spotřebitelské úvěry, hypotéky a pak si kupujeme sanační a překlenovací úvěry a všechny tyhle úvěry mají jednu stejnou vlastnost: "Svou nynější nadspotřebu kryjeme produkcí z budoucnosti". A za tyto prachy si kupujeme nové auta a nová kola, nové myčky a nové pračky, nové byty a nové televize a novou image. A novou holku a nové přátelé a nové a nové a nové a nové...a já Vám něco řeknu, je mi z toho blitno...jdu si dát dvojtou vodku a cigáro...jointa a možná i něco ostřejšího...mám takový pocit, že je na čase oživit beat generation!!!

Brněnské děvy vs. španělský temperament

Minulý týden jsem strávil 4 dny v Brně s jistým Španělákem, José se jmenuje, je to typický jižan, temperamentní, otevřený, neustále pokřikující: "Chicas guapas , come here, sit down." (sličné děvy, pojďte si sednout za námi) Ten jeho přístup se mi libí moc. Prostě se s tím nepáře a svou „radost“ z dívek exponuje velmi dravě. Jak se ovšem ukázalo, tak na české poměry je to příliš. Nevím, jestli hrála roli jazyková bariéra nebo to zkrátka měly v paži. Místní děvy totiž většinou nehnuly ani brvou a když už se něco dělo, tak se na jejich tvařích objevil ruměnec a milá dívka přidala do kroku, aby se dostala bezpečně daleko od podivných idnidividuí, které na ní pokřikují v namíchaném anglickošpanělském jazyce. Inu, v Česku se na to asi musí jinak. Každopádně srovnání těchto mezinárodních taktik a strategií je velmi obohacující a přínosné. Třeba Holanďani, to je taková tichá voda, Italové přesně naopak, o Němcích raději mluvit nebudu a Češi, hmm, jací jsem vlastně my Češi? A kdo je v této disciplíně úspěšnější? Uspořádáme mistrovství světa? Já vim, tohle už jako neni vtipný...

Příliš hodná beast

tak nám skončila jedná éra. DnB akcím v našem městě nejspíš odzvonilo, ta poslední páteční mašinérie beatů byla úžasná, ale o tom tento sloupek nebude. Jak jinak...další víkend, další střetávaní s masou opačného pohlaví, aby nakonec zvítězila jenom jedna. Už jste někdy vyzkoušeli flirtovat po IM komunikátorech (skype, icq). Asi před půl rokem jsem byl skypem kontaktován jistou slečnou, zase bloňďatou, s modrýma očima, plnými rty, vyvinutými ňadry a nádherným zadkem a vůbec. S flirtu na baru se stal půl roční flirt na Skypu, ale i mimo něj, aby nakonec tato slečna skončila v mé kuchyni v sobotu v 11:00 dopoledne s vínem v ruce po propařené noci a vyprávěla mi, jak skvěle vaří a peče a jak potřebuje reprezentativního partnera. Přichází intermezzo na pokerovém stole, se slovy zda- li už pan stůl měl sexuální premiéru na něj ulehá (oó). A co bylo dál? Dál nebylo nic, jelikož Fuser začal přemýšlet hlavou místo penisem, což se mu už dlouho nestalo a řekl: "Ožralý slečny D. nešukám", se na to vybod. A ona taky...Ve světle dalších událostí je pak nutno říct, že Fuser je příliš hodná beast...a už nikdy nebude! Každopádně za střízliva to bude hodně dobrý...

Otevřeno

S desátým panákem na baru a v živé konverzaci s ňákou slečnou, mladou a blonďatou. Před chvíli jsme jako utržení z řetězu skákali na parketu na dost sračkovitou muziku. Slečna mi vypráví o svém vztahu, je vdáná a to má, ty vole, teprve dvacet dva nebo tak nějak. Dovídám se, jak je dobrý mít otevřenej vztah, že si může dělat, téměr co chce. Ptám se sám sebe, jestli je to pozvánka do jejích kalhotek nebo mi to slečna říká jen proto, abychom neztratili nit. Pozvánka do kalhotek to nebyla...V šest ráno odplouvám poučen o otevřeném vztahu a říkám si, jestli to opravdu může fungovat v podmínkách maloměsta...? Vlastně kdekoli...Co myslíte, může? Z vlastní zkušenosti si myslím, že ne...ačkoli, jiná ženská, jinej přístup...ačkoli jiná ženská je stále ženská...a taky si říkám, jestli jsem divnej, když zůstávám v údivu z toho, že se někdo je ochotnej vdát ve dvaadvaceti...

Slovo Boží

O víkendu jsem zabloudil do kostela, na mši, na katolickou mši. Jak se mi to stalo? Jednoduše, v sedm ráno jsem se vytočil z baru a viděl, jak do jednoho rohu našeho náměstí směřuje poněkud více lidí. S několika promile v krvi jsem nabyl dojmu, že takové podívané se musím taky zúčastnit, když je to tak atraktivní, a už v sedm ráno.

Na takové akci jsem byl poprvé. Hrají tam docela divnou muziku a neustále dokola opakují prapodivné věty o otci nebo matce boží a jakémsi hřešení. Ta preciznost, přesnost s jakou celý kostel vracel hlavnímu protagonistovi jeho text, byla až děsivá. Něco tam na mě dýchlo a já musel odejít. Vydržel jsem asi 20 minut. Každopádně tento typ akcí má moc pěkný socializační efekt pro naše seniory a za to Pánovi dík! Snad mě za tento kompliment ušetří a místo do pekla mě pošle do ráje…